Není
pochyb o tom, že sociální média ovládla svět. Stovky milionů lidí denně sledují,
co je nového na Twitteru, Facebooku, YouTube, přispívají do debat na blozích
nebo se blogery sami stávají. Přes sociální média už zdaleka neproudí jen obsah
osobního či zábavního charakteru. Potenciálu sociálních médií si všimli marketéři,
kteří je využívají jako reklamního nástroje ke komunikaci s možnými i
stávajícími zákazníky. Pokud ale chtějí pomocí sociálních médií získat vliv na
veřejnost v regionu geograficky i politicky tak rozmanitém, jakým je
například EMEA, měli by o této oblasti mnohé vědět.
Z obchodních a
marketingových důvodů rozděluje většina firem svět na tři regiony. Jedním
z nich je právě EMEA, další America a APAC (Asia-Pacific). V celém regionu
EMEA, který zahrnuje Evropu, Střední východ a Afriku, žije téměř 1,9 miliardy
obyvatel, jen v Evropě je 47 zemí a hovoří se tu 23 oficiálními a 207
neoficiálními jazyky.
Globální
sociální média jako sjednocující prvek
V regionu EMEA se
ve velké míře prosadila globální sociální média a stala se tak sjednocujícím
prvkem jazykově velmi rozmanité oblasti. Lokální sociální sítě neměly příliš
velkou šanci, až na několik výjimek především v zemích východní Evropy.
Samostatnou kapitolu ovšem představují sociální média v Africe, která
výrazně kopírují styl života a uvažování místních obyvatel.
Internet používá více
než polovina Evropanů, z nichž 41 % je aktivních na sociálních sítích (374
milionů). Nejpoužívanější je mezi Evropany Facebook (62 % uživatelů internetu),
druhý je Twitter (16 % uživatelů internetu). Zajímavý je také fakt, že většina
Evropanů zná Facebook (96 %) i Twitter (60 %), ale jen 19 procent z nich používá
obě sítě. I to je nutné brát v potaz při vytváření korporátní komunikační
strategie na sociálních sítích.
Přes 50 % Evropanů
vyjadřuje na sociálních sítích přízeň svým oblíbeným značkám, většina firem
v zemích EU ale nevyužívá na sociálních sítích dostatečně potenciál svých
zaměstnanců. Zákaz návštěvy sociálních sítí v pracovní době má až 33 %
zaměstnanců v EU a sociální média v práci smí používat pouze 15 % zaměstnanců.
Nejnadšenějšími
uživateli sociálních médií v Evropě jsou shodně Španělé a Italové, na sítích je
registrováno 74 procent obyvatel obou jižanských zemí. Na sociálních sítích
tráví pravidelně čas i nadpoloviční většina Britů, Švédů, Francouzů, Nizozemců
a Němců. Po Britech a Nizozemcích, kteří nejčastěji chodí na Twitter (4 % z
nich tweetují alespoň jednou týdně), v Evropě pravidelně tweetují pouhá 2
% uživatelů internetu.
Východ
Evropy: co kraj, to jiná síť
Ve východní Evropě
si Facebook sice udržuje mezi ostatními sociálními sítěmi přední pozici,
nicméně existují výjimky, jako je Maďarsko, Polsko, Litva a Rusko, kde se větší
oblibě těší lokální sociální média. Nejoblíbenější ruskou sítí je obdoba
Facebooku Vkontakte.ru, kterou navštíví zhruba 300 milionů uživatelů denně a
každý z nich na ní stráví v průměru 50 minut. Na Twitteru a Facebooku
je v Rusku přihlášen pouhý milion lidí. Rusové vymysleli i vlastní verzi
YouTube s názvem RuTube.ru, která svůj vzor v návštěvnosti překonala.
Pouze dvě procenta ruských uživatelů internetu nevyužívají sociální sítě vůbec.
Východoevropané si
zatím neoblíbili ani blogování, výjimkou je Rusko, a Twitter tu používá jen
málo profesionálů a novinářů - například v Maďarsku je pouze 11 000
registrovaných uživatelů. V Polsku je velkým konkurentem Facebooku Nasza-klasa.pl,
web podobný našim Spolužákům.cz, v Litvě dokonce národní sociální sítě
Draugiem.lv a One.lv odsunuly Facebook až na třetí místo. V Česku si
globální sociální média udržují prvenství, výjimku snad tvoří pouze vyhledávače
– před celosvětově nejpoužívanějším Googlem dávají Češi přednost Seznamu.
Sociální
média na Středním východě – symbol arabského jara
Rozmanitost
státních útvarů i jazykové výbavy umožnila poměrně hladký vstup globálních
sociálních sítí do oblasti Středního východu. Internet využívá na Středním
východě 24 procent lidí z celkového počtu obyvatel, 88 procent z nich se
připojuje denně. Průkopníkem veškerých nových technologií v oblasti je
Izrael, kde se prosadil Facebook i LinkedIn, Twitter ale Izraelci téměř
nepoužívají. Podobně nepopulární je v zemích Středního východu blogování,
výjimkou je Turecko, nenajdeme zde ve větší míře ani lokální sociální média. Jedinou
konkurencí globálních sociálních sítí v regionu Středního východu je síť Jeeran
– podporuje ji 1,3 milionu členů a zahrnuje 650 tisíc aktivních webových
stránek a 120 tisíc blogů.
Sociální sítě
sehrály na Středním východě klíčovou roli v době tzv. arabského jara.
Podle některých názorů byly nové formy sociálních médií rozhodujícím faktorem
při rozpoutání revoluce v Egyptě. Kvůli přísným omezením tradičních médií
se navíc stávají jedinou platformou svobodného vyjadřování, jež lidem umožňuje
sdílet videa a sledovat tak světové dění.
Africká
mobilní ekonomika
Naprosto odlišná
situace oproti ostatním zemím v rámci EMEA panuje v Africe. Příchod
mobilních telefonů je zde považován za třetí a nejvýznamnější formu revoluce
(po zavedení demokracie a internetu), díky níž se moc dostala do rukou
obyčejných lidí.
Na africkém
kontinentu žije v 54 zemích miliarda lidí, pouze pět procent z nich
má zavedený bankovní účet a jen velmi málo zdejších obyvatel vlastní laptopy, smartphony
nebo kreditní karty. Mobilní telefony nevyužívají Afričané k volání, ale
jako nástroj vzdělávání, podnikání, obchodování i zábavy, sdílení nápadů a
zpráv. V neposlední řadě slouží jako virtuální banka. Právě takové
prostředí bylo ideální pro rozvoj tzv. mobilní ekonomiky, který podpořil i
vznik sociální sítě Mxit. Mobilní ekonomika lidi sbližuje a dává jim moc i bez
přístupu k internetu.
Největší a nejrychleji
se rozšiřující sociální síť v Africe Mxit (Messaging exchange IT, čti „mix
it“) používá 50 milionů uživatelů ve 20 zemích a jejich počet stále roste. Začala
fungovat v roce 2007, kdy sociální média znali jen mladí prahnoucí po
inovacích a ceny SMS zpráv byly tak vysoké, že si je nemohl dovolit nikdo. Mxit
umožňuje uživatelům posílat textové i multimediální zprávy a chatovat. Lidé
přes ni pošlou 23 miliard vzkazů měsíčně. Uživatelé sítě Mxit mohou také
vstupovat na další platformy pro posílání vzkazů, jako je MSN Messenger, ICQ
nebo Google Talk.
Síť Mxit funguje na
principu věrnostního programu - uživatelé za používání placených služeb
získávají další benefity v podobě volného přenosu dat a zvuku. Podle
frekvence využití sítě se její uživatelé dají rozdělit do několika kategorií:
ti, co se připojili, ale ještě síť aktivně nepoužívají, lidé, kteří se
připojují alespoň jednou za tři měsíce, svobodní přihlašující se minimálně
jednou za měsíc mohou volit, chatovat, ale ještě nemohou vydělávat peníze.
Čtvrtou kategorií jsou obchodníci, kteří už využívají síťové „peněženky“, díky
níž mohou převádět hotovost svým přátelům, rodině a kupovat zboží.
V poslední kategorii tvoří tzv. rockstars, kteří už nakupují hry, čas pro
volání, tapety na plochu, vouchery, lístky i hudbu, které mohou začít prodávat.
V regionu EMEA
je kvůli velké mediální rozmanitosti pro marketéry nezbytné zaměřit se na
lokální komunikaci, a to nejen ve smyslu jazyka, ale i lokálních platforem,
které v některých zemích nahradily globální sociální sítě. Klíčová
rozhodnutí probíhají v různých zemích různými způsoby, proto je vhodné
spolehnout se na lokální expertizy vedoucí k relevantním názorovým vůdcům.
Žádné komentáře:
Okomentovat