Elektronický glosář PR pojmů

Worldcom Public Relations Group , sdružení nezávislých PR agentur z celého světa,  sestavila elektronický glosář hlavních pojmů z oblasti PR a marketingu, které používají odborníci z celého světa. K jeho vytvoření přispěla i agentura PRAM Consulting.

Glosář obsahuje bezmála 400 pojmů, dobře známých i méně frekventovaných, které poskytnou hlubší vhled do fungování PR a marketingové  komunikace v různých zemích a regionech.

Glosář si můžete prohlédnout zde: http://bit.ly/XOIEDl

Proč PR profesionálové stále bojují s vlivem bloggerů aneb 9 tipů na zlepšení

Ruku na srdce: jak často slyšíte, že některý kolega z oboru vytvořil pro svého klienta hodnotný vztah s bloggery? Určitě spíše zřídka. Většina public relations profesionálů v tom není příliš úspěšná. Ano, blogosféra je svébytné on-line prostředí, nicméně velmi důležité v rámci dobrých vztahů s jejími protagonisty. Rozhodně zde ale nemluvíme o „jednorázových akcích“, kdy se nám zadaří mít zmínku o klientovi právě v tom správném postu na onom vytouženém blogu. Důležité totiž je mluvit o tom, co je třeba dělat poté, abychom  nastartovali trvalý dialog s bloggerem. 

Jak tedy vytvořit smysluplný profesionální vztah ze všech těch e-mailů, tweetů nebo komentářů, které si s bloggery vyměňujeme? Nemělo by to být tak těžké, jak se může na první pohled zdát. Budování vztahů s tradičními médii totiž využívá téměř ty samé „páky“ – od důkladného průzkumu a analýzy až po poskytování užitečných a vhodných informací pro zajištění maximální pravděpodobnosti jejich publikace. 

I přes to však většina z nás stále nevnímá komunikaci s bloggery jako rovnocennou se vztahy s profi novináři. Proč? Možné je nám to stále prostě cizí… nebo si myslíme, že je možné dostat se blogům na kobylku pomocí nástrojů jako Technorati, Alltop nebo BuzzStream… ale s největší pravděpodobností prostě máme pocit, že den na to nemá dost hodin. Na důvodech a výmluvách ale příliš nesejde. Vaši klienti si zaslouží víc!

Pro začátek uděláte PR profesi velkou službu, když se vyhnete těmto chybám: nezahrnujte bloggery spoustou materiálů, o které nemají zájem, a vyhněte se byznysové hantýrce. Prostě se snažte neudělat špatný první dojem. Naopak se snažte vyvolat dobrý pocit hned na začátku. Například těmito devíti způsoby:

Čtěte: To je nejdůležitější krok, který také nejvíce láká k vynechání. Jen čtením vybraných blogů ale zjistíte, o co má váš cíl skutečně zájem a co jej motivuje.
 

Segmentujte: Identifikujte úzký okruh klíčových trendsetterů, které můžete detailně poznat, namísto plošného oslovování velké množiny bloggerů.
 

Analyzujte: Vytvořte si jednoduché schéma, které charakterizuje vaše VIP bloggery. Základními charakteristikami by měly být 1) typ obsahu, tedy preference, 2) frekvence produkovaných postů, 3) postavení v komunitě dané blogosféry, 4) jejich vlastní marketingové aktivity a 5) relevantní vztahy s lidmi z PR oboru
 

Hledejte souvislosti: Zajímejte se o to, co se děje v komentářích příspěvků, které se zabývají vaším tématem. Prověřujte si relevantní klíčová slova pomocí monitorovacích nástrojů. Pochopíte aktuální trendy v konverzacích, které so točí okolo vašich témat.
 

Stopujte: Bloggeři jsou zpravidla činní i na jiných on-line platformách. Najděte je, spojte se s nimi, věnujte pozornost jejich aktivitě.
 

Dávejte: Jakmile přijdete na to, co je zajímá, začněte přemýšlet o způsobu, jak jim zprostředkovat dobré zdroje. Jinak řečeno, začněte být nezištně ochotní. Poskytujte jim na míru rady od odborníků, data z průzkumů nebo nabídněte exkluzivitu materiálu, který dostanou v předstihu před novináři z tištěných médií.
 

Angažujte se: Komentujte jejich posty a interagujte s nimi na různých sociálních platformách. Buďte tam, kde jsou oni.
 

Mějte prozumění: Většina bloggerů má tuto činnost jako koníčka vedle svého zaměstnání. Nemají tedy moc času. Snažte se pro ně zkrátit všechna zasílaná sdělení na minimum.     
   

Vstřebávejte: Blogger je součástí komunity. Jak dobře tuto skupinu lidí znáte právě jako komunitu? Kdo jsou lídři? O čem mluví v komentářích? Kde a jak sdílejí svůj obsah? Nasávejte atmosféru a lépe pochopíte, co je motivuje. Díky tomu se vám podaří vybudovat smysluplný vztah s tímto zvláštním světem. 
 

Social Media in the EMEA Region

There is no doubt that social media has taken over the communications world. Hundreds of millions of people check every day to see what‘s new on Twitter, Facebook, and YouTube, and social networks encourage them to join online discussions. Social networking is not only about sharing personal messages or entertaining content. Marketing managers know the potential of using different social media to communicate with both current customers and prospects through advertisements on social networking sites. However if they aspire to influence their publics through social media, marketers have to learn more about the differences in user behavior, especially in a geographically and politically different landscape as diverse as the EMEA region.

Most companies divide world into three regions for business and marketing purposes: EMEA - including Europe, Middle East and Africa, the Americas and APAC (Asia-Pacific). In the entire EMEA region there are 1.9 billion people. Europe consists of 47 countries and Europeans speak 23 official languages and 207 unofficial languages.

Global social media integrate
Social media's ever-growing presence can be seen across the world. In EMEA region, global social media dominate, using the various local languages that are spoken in each different area.. Local social networks are only important in some countries in Eastern Europe. And social media in Africa presents a special case – its development is very similar to the lifestyle of the local people.

In Western Europe,

• more than 50% of Europeans use the internet. 
• 41% of them are active users of social networks (374 million).
• 223 million subscribe to Facebook(the largest number of Facebook subscribers in the world and 62% of all internet users in Europe).
• Twitter is the second most used social network in Europe (16% of the internet users).
• Europeans also actively use Google+, LinkedIn, Badoo and Odnoklassniki among other social networking services.
• Most Europeans know Facebook (96%) and Twitter (60%) but only 19 % use them both.

These facts need to be take in account when developing corporate communication strategy for social networks.

Over 50% of all Europeans express favor for their most favorite brands on social networking sites. However most European companies in EU countries do not use the potential of their employees as effectively as they could.

• 33 percent of employees in EU countries cannot use social networks during work 
• 19% of employees in EU countries are allowed to use them at work.

Spaniards and Italians are the most enthusiastic users of social networks in Europe – 74% of residents of these two countries are registered on social networks. Over 50% of British, Swedish, French, Dutch and German people spend their time regularly on social networks. The British and Dutch use Twitter most often (4% of them tweet minimally once a week) but only 2% of the internet users in Europe tweet regularly.

Eastern Europe: different region, different networks
Facebook still dominates among social networks in Eastern Europe. However, Facebook is not the top player in Russia, Hungary, Poland and Lithuania. The most popular social network in Russia called Vkontakte.ru, which is similar to Facebook. Vkontakte.ru has approximately 300 million daily users and each of them spends approximately 50 minutes online. Only one million people are registered on Twitter and Facebook in Russia. Russians conceived their own version of YouTube called RuTube.ru, which has more visitors than YouTube itself. Only two percent of Russian internet users do not use social networks at all.

Eastern Europeans do not like blogs, (Russia is the exception) and only a few professionals and journalists use Twitter, where there are only 11,000 registered users in Hungary. The social network Nasza-klasa.pl which is similar to the Czech network Spoluzaci.cz, competes with Facebook in Poland. In Lithuania national social networks Draugiem.lv and One.lv displaced Facebook to third position. Global social media keep the superior position in the Czech Republic, except Czechs prefer Seznam rather than Google for searching the internet.

Social media in the Middle East - the symbol of Arabic Spring
Differences in state systems and languages helped global social media enter the Middle East region:

• 24% of the population in the Middle East are internet users. 
• 88% of them are online daily.

Israel has always pioneered new technologies in the region. Facebook and LinkedIn are popular there, but Twitter is virtually unused. 

Similarly unpopular are blogs and local social media in the Middle East countries, except for in Turkey. The only competitor to global social media in the Middle East is Jeeran network, which is followed by 1.3 million subscribers, and includes 650 thousand active web pages and 120 thousand blogs.

Social networks played the key role in the Middle East during 2012’s so-called Arab Spring.
According to some opinions, new forms of social media were the crucial factor to unleash the revolution in Egypt. Compared to the rigid restrictions of traditional media, social networks became the only outlet for liberal expression and people used them for sharing videos and watching the world events.

African mobinomics
Compared to countries in EMEA region, the situation in Africa is totally different. The availability of mobile phones is considered to be the third and the most important form of revolution (after the implementation of democracy and the internet) because ordinary people get the power of information into their own hands.

One billion people live in 54 countries in Africa. Only 5% of them have a bank account and only a few residents own laptops, smartphones or credit cards. Africans do not use mobile phones for calling, but for education, business, entertainment, and sharing opinions and messages. Phones are also used as mobile banks. Such a background was ideal for the generation of the social network „Mixit.“ Thanks to mobile economics people come together and gain power without having internet access.

The biggest and fastest spreading social network in Africa – Mxit (Messaging Exchange, read „mix it“) – has 50 million users in 20 countries and the number is still increasing. It started in 2007 when social media known only among young people who loved innovation. Furthermore the price of SMS was so high no one could afford it. The network Mxit allows people to send text, multimedia messages and to chat. Mxit subscribers send 23 billions messages every month. They can also enter Mxit through other platforms such as MSN Messenger, ICQ or Google Talk.

The social network Mxit functions as a loyalty program. Users get some benefits for using paid services, for example free data or sound transfer. According to the frequency of use of the social network, users are divided into five categories: people who join but are not active users, people who join minimally once in three months, and liberals who join once a month and can vote and chat, but do not earn money. In the fourth category are business people. They use „network wallets“ to send money to their families and friends and buy wares. The last category is made up of „rockstars“ who buy games, time for calling, wallpapers, vouchers, tickets, music etc. and then can sell them out.

If marketing specialists want to be successful communicating on social networks, they should target local communication in the EMEA region - but not only by using the correct language. They must also know which local platforms replace global social networks in some countries. Key decisions are made differently in different countries. Therefore it is useful to rely on local expert´s reports – they lead to the relevant opinion leaders.

Sociální média v regionu EMEA

Není pochyb o tom, že sociální média ovládla svět. Stovky milionů lidí denně sledují, co je nového na Twitteru, Facebooku, YouTube, přispívají do debat na blozích nebo se blogery sami stávají. Přes sociální média už zdaleka neproudí jen obsah osobního či zábavního charakteru. Potenciálu sociálních médií si všimli marketéři, kteří je využívají jako reklamního nástroje ke komunikaci s možnými i stávajícími zákazníky. Pokud ale chtějí pomocí sociálních médií získat vliv na veřejnost v regionu geograficky i politicky tak rozmanitém, jakým je například EMEA, měli by o této oblasti mnohé vědět.

Z obchodních a marketingových důvodů rozděluje většina firem svět na tři regiony. Jedním z nich je právě EMEA, další America a APAC (Asia-Pacific). V celém regionu EMEA, který zahrnuje Evropu, Střední východ a Afriku, žije téměř 1,9 miliardy obyvatel, jen v Evropě je 47 zemí a hovoří se tu 23 oficiálními a 207 neoficiálními jazyky.

Globální sociální média jako sjednocující prvek

V regionu EMEA se ve velké míře prosadila globální sociální média a stala se tak sjednocujícím prvkem jazykově velmi rozmanité oblasti. Lokální sociální sítě neměly příliš velkou šanci, až na několik výjimek především v zemích východní Evropy. Samostatnou kapitolu ovšem představují sociální média v Africe, která výrazně kopírují styl života a uvažování místních obyvatel.

Internet používá více než polovina Evropanů, z nichž 41 % je aktivních na sociálních sítích (374 milionů). Nejpoužívanější je mezi Evropany Facebook (62 % uživatelů internetu), druhý je Twitter (16 % uživatelů internetu). Zajímavý je také fakt, že většina Evropanů zná Facebook (96 %) i Twitter (60 %), ale jen 19 procent z nich používá obě sítě. I to je nutné brát v potaz při vytváření korporátní komunikační strategie na sociálních sítích.

Přes 50 % Evropanů vyjadřuje na sociálních sítích přízeň svým oblíbeným značkám, většina firem v zemích EU ale nevyužívá na sociálních sítích dostatečně potenciál svých zaměstnanců. Zákaz návštěvy sociálních sítí v pracovní době má až 33 % zaměstnanců v EU a sociální média v práci smí používat pouze 15 % zaměstnanců.

Nejnadšenějšími uživateli sociálních médií v Evropě jsou shodně Španělé a Italové, na sítích je registrováno 74 procent obyvatel obou jižanských zemí. Na sociálních sítích tráví pravidelně čas i nadpoloviční většina Britů, Švédů, Francouzů, Nizozemců a Němců. Po Britech a Nizozemcích, kteří nejčastěji chodí na Twitter (4 % z nich tweetují alespoň jednou týdně), v Evropě pravidelně tweetují pouhá 2 % uživatelů internetu.

Východ Evropy: co kraj, to jiná síť

Ve východní Evropě si Facebook sice udržuje mezi ostatními sociálními sítěmi přední pozici, nicméně existují výjimky, jako je Maďarsko, Polsko, Litva a Rusko, kde se větší oblibě těší lokální sociální média. Nejoblíbenější ruskou sítí je obdoba Facebooku Vkontakte.ru, kterou navštíví zhruba 300 milionů uživatelů denně a každý z nich na ní stráví v průměru 50 minut. Na Twitteru a Facebooku je v Rusku přihlášen pouhý milion lidí. Rusové vymysleli i vlastní verzi YouTube s názvem RuTube.ru, která svůj vzor v návštěvnosti překonala. Pouze dvě procenta ruských uživatelů internetu nevyužívají sociální sítě vůbec.

Východoevropané si zatím neoblíbili ani blogování, výjimkou je Rusko, a Twitter tu používá jen málo profesionálů a novinářů - například v Maďarsku je pouze 11 000 registrovaných uživatelů. V Polsku je velkým konkurentem Facebooku Nasza-klasa.pl, web podobný našim Spolužákům.cz, v Litvě dokonce národní sociální sítě Draugiem.lv a One.lv odsunuly Facebook až na třetí místo. V Česku si globální sociální média udržují prvenství, výjimku snad tvoří pouze vyhledávače – před celosvětově nejpoužívanějším Googlem dávají Češi přednost Seznamu.

Sociální média na Středním východě – symbol arabského jara

Rozmanitost státních útvarů i jazykové výbavy umožnila poměrně hladký vstup globálních sociálních sítí do oblasti Středního východu. Internet využívá na Středním východě 24 procent lidí z celkového počtu obyvatel, 88 procent z nich se připojuje denně. Průkopníkem veškerých nových technologií v oblasti je Izrael, kde se prosadil Facebook i LinkedIn, Twitter ale Izraelci téměř nepoužívají. Podobně nepopulární je v zemích Středního východu blogování, výjimkou je Turecko, nenajdeme zde ve větší míře ani lokální sociální média. Jedinou konkurencí globálních sociálních sítí v regionu Středního východu je síť Jeeran – podporuje ji 1,3 milionu členů a zahrnuje 650 tisíc aktivních webových stránek a 120 tisíc blogů.

Sociální sítě sehrály na Středním východě klíčovou roli v době tzv. arabského jara. Podle některých názorů byly nové formy sociálních médií rozhodujícím faktorem při rozpoutání revoluce v Egyptě. Kvůli přísným omezením tradičních médií se navíc stávají jedinou platformou svobodného vyjadřování, jež lidem umožňuje sdílet videa a sledovat tak světové dění.

Africká mobilní ekonomika

Naprosto odlišná situace oproti ostatním zemím v rámci EMEA panuje v Africe. Příchod mobilních telefonů je zde považován za třetí a nejvýznamnější formu revoluce (po zavedení demokracie a internetu), díky níž se moc dostala do rukou obyčejných lidí.  

Na africkém kontinentu žije v 54 zemích miliarda lidí, pouze pět procent z nich má zavedený bankovní účet a jen velmi málo zdejších obyvatel vlastní laptopy, smartphony nebo kreditní karty. Mobilní telefony nevyužívají Afričané k volání, ale jako nástroj vzdělávání, podnikání, obchodování i zábavy, sdílení nápadů a zpráv. V neposlední řadě slouží jako virtuální banka. Právě takové prostředí bylo ideální pro rozvoj tzv. mobilní ekonomiky, který podpořil i vznik sociální sítě Mxit. Mobilní ekonomika lidi sbližuje a dává jim moc i bez přístupu k internetu.

Největší a nejrychleji se rozšiřující sociální síť v Africe Mxit (Messaging exchange IT, čti „mix it“) používá 50 milionů uživatelů ve 20 zemích a jejich počet stále roste. Začala fungovat v roce 2007, kdy sociální média znali jen mladí prahnoucí po inovacích a ceny SMS zpráv byly tak vysoké, že si je nemohl dovolit nikdo. Mxit umožňuje uživatelům posílat textové i multimediální zprávy a chatovat. Lidé přes ni pošlou 23 miliard vzkazů měsíčně. Uživatelé sítě Mxit mohou také vstupovat na další platformy pro posílání vzkazů, jako je MSN Messenger, ICQ nebo Google Talk.  

Síť Mxit funguje na principu věrnostního programu - uživatelé za používání placených služeb získávají další benefity v podobě volného přenosu dat a zvuku. Podle frekvence využití sítě se její uživatelé dají rozdělit do několika kategorií: ti, co se připojili, ale ještě síť aktivně nepoužívají, lidé, kteří se připojují alespoň jednou za tři měsíce, svobodní přihlašující se minimálně jednou za měsíc mohou volit, chatovat, ale ještě nemohou vydělávat peníze. Čtvrtou kategorií jsou obchodníci, kteří už využívají síťové „peněženky“, díky níž mohou převádět hotovost svým přátelům, rodině a kupovat zboží. V poslední kategorii tvoří tzv. rockstars, kteří už nakupují hry, čas pro volání, tapety na plochu, vouchery, lístky i hudbu, které mohou začít prodávat.

V regionu EMEA je kvůli velké mediální rozmanitosti pro marketéry nezbytné zaměřit se na lokální komunikaci, a to nejen ve smyslu jazyka, ale i lokálních platforem, které v některých zemích nahradily globální sociální sítě. Klíčová rozhodnutí probíhají v různých zemích různými způsoby, proto je vhodné spolehnout se na lokální expertizy vedoucí k relevantním názorovým vůdcům.

Always combine online and offline media in PR

The game is far from over for traditional media in PR strategies and practices. According to a research which recently mapped the marketing/PR behavioral habits of clients of Worldcom Public Relations Group, a considerable amount of stakeholders still can only be reached by traditional media.

This research has given valuable insight on how the Worldcom PR clients think in terms of their most important communication channels and how they reach their customers in different types of markets of various countries.

According to recent statistics, one third of Europeans used the internet on average less then once a week, one quarter have never used it. This must not be disregarded when considering communication strategies. Even though online media is getting more and more popular, the communication strategies need to be focused also on people who don´t have access to or do not use the internet.

The average penetration of internet among European users is 61,3 % which leaves a notable space of more than one third of the population for off-line communication strategies. While many companies want to keep up with the modern technologic era and put a lot of stress on online communication, there still is more than one quarter of the European population – a lot of potential customers – that companies want to communicate with but who, for one reason or another, do not use the internet.

The research shows that 38,7 % of Europeans cannot be reached by popular social media such as Facebook. Therefore especially for companies focused on consumer communication, there is a need to go back to basics – which means printed media or TV, radio and some other communicational means like billboards, citylights, etc.

”It is a trend to advise the client to communicate via online media. It is faster and in many cases a cheaper approach towards the customers. But 25 % of the European population is not a small figure. It is important to remember that print media will always have its word to say. It is a traditional way of communication and a lot of people still enjoy it”, says Patrik Schober, responsible of the research and new business chair of Worldcom Public Relations group EMEA, also head of the rewarded PR agency PRAM in Prague.

Patrik Schober reminds that looking at market trend data the percentage of Europeans reading newspapers has decreased by 8 % since 2004. He notes that despite a massive decrease in the last decade the drop has stabilized since 2009 due to people who are never or sometimes connected to internet.

”Print media still has a future as a means of communication. 65 % of Europeans in average throughout Europe read newspapers. Printed dailies are very popular in most EE countries – almost 90 % of the population in these countries read some daily and listen to radio”, Schober underlines.

”There is and will be for a long time a strong need to communicate also with ‘offline people’ as potential customers and stakeholders. And to reach this almost 40 % of Europeans, the best way is the classic printed media. We will take them into account when planning PR strategies.”

This is why Worldcom Public Relations Group EMEA strongly recommends a balanced combination of online and offline media world.